Radostný a opravdu dlouho očekávaný okamžik nastal ve čtvrtek 9.11. několik minut po poledni. Poprvé jsem držel v ruce druhé, ilustrované vydání knihy Chromý jelen – vyprávění siouxského medicinmana.  Společně s indiánským velkoformátovým kalendářem Chromý jelen, který je od toho dne také k dispozici se tak otevírají další kapitoly příběhů poselství medicíny Chromého jelence, našeho nakladatelství, vás čtenářů a mě osobně.

Jednu z věcí, kterou mě moje dosavadní práce nakladatele naučila je, že vydat knihu je relativně snadné. To důležité a zároveň to, co rozhoduje o tom, zda kniha bude úspěšná, je, zda příběh, který vypráví bude vyslyšen – to znamená, zda a jak se kniha dostane ke svým čtenářům. Knižní velkodistribuce tu je a já již i na vlastní nakladatelskou kůži vím, jak funguje a že zrovna malým nepřeje. A když jsem přemýšlel jak Chromého jelena a další naše malonákladové knihy ke čtenářům dopravit, napadlo mě, že můžu rovnou použít tu největší a nejlepší distribuční síť, která existuje. Tou sítí jsme my sami, autoři, čtenáři, naši blízcí, přátelé, známí i ti, které náhodou potkáme a se kterými jsme si právě před chvílí zajímavě popovídali. V této síti sami vyprávíme anebo posloucháme příběhy, které naše energie vysokého nadšení a upřímného sdílení pomáhá přijímat a přenášet od jednoho k druhému. Zní to ideálně, tak jak ji tedy využít? Je k tomu potřeba se na chvilku zastavit, v klidu vydechnout, nadechnout a uvědomit si, kde získáváme naši vlastní energii nadšení a sdílení a jaké příběhy vlastně vyprávíme a posloucháme. Já a moji kolegové z nakladatelství budeme moc rádi, když se do vašeho přijímače a do vašeho vysílání dostanou i příběhy našich knih a toho, co děláme. Řečeno méně poeticky, více prakticky, vydání Chromého jelena nyní do knižní velkodistribuce nepůjde. Není třeba. Vždyť máme a rozvíjíme naši vlastní síť nadšení, radosti a sdílení.

MITAKUYE OYASIN 

Radek Nakladatel