Autoři
Jsem Veronika Laué Klímová. Jsem spisovatelka, terapeutka, umělkyně života a provázím lidi na cestě k jejich skutečnému já, k lásce a svobodě v jejich vlastních tělech. Pro mě bylo v životě zásadní přijetí svého daru, který byl na začátku mnou vnímám spíš jako přítěž. Přijala jsem to, že dokážu vidět neviditelné, nacítit to, co je skryto. Pracuji s lidmi, vnímám vžité masky lidí a to, co je vedlo k tomu, že se rozhodli je vzít za své. Když se maska, nebo spíš vrstvy jednotlivých masek, nosí dlouho, postaví se na nich naše identita. Je pak těžké je vůbec jen vidět, natož si je chtít dobrovolně sundat. S nimi však přicházíte o ten nejkrásnější dar, o dar života. Život není jen časový sled, ale je o prožívání událostí, které se dějí. A čím více jste sami sebou, autentičtí, čím více svých masek odložíte, tím více žijete. Změní se úplně způsob, s jakým k sobě přistupujete, a způsob s jakým přistupujete k ostatním.
Osobní stránky autorky – Ženský dotek
Osobní blog Veroniky – Doteklomi
Veronika Laué
Tomáš Zuzka se narodil v Jičíně na Nový rok 1976. Od dětství miluje snít, žasnout, objevovat, poslouchat, psát a žít příběhy. Během mládí i dospívání psal a sbíral zkušenosti, odvahu a síly na to publikovat. Část své ranné tvorby publikoval na literárním serveru TOTEM pod pseudonymem Dracek. Krize středních let, manželská krize, jeho nevěra, rozpad rodiny, to vše se stalo zdroji pro jeho tvorbu. V roce 2019 se poprvé setkal se seberozojovými tématy a začal se jimi zabývat. V roce 2021 vydal v Nakladatelství květy života svoji prvotinu s názvem MÝCH19. V současnosti žije Tomáš Zuzka tam, kde právě je.
Knihu MÝCH19 a další Tomášovy texty najdete na jeho fb profilu Tomáš Zuzka
Tomáš Zuzka
Autorka ilustrací ke knize Dotýkej se mámy, dokud je živá
Sandra je vystudovaný grafický designer, který se již několik let věnuje dráze tatéra ve svém vlastním studiu. Ve volném čase se snaží věnovat grafickému designu, kresbě či malbě.
Jak se mi kreslilo: Byla to pro mě trochu výzva, ale i přesto únik před každodenním shonem a taktéž trochu popuštění uzd fantazie. Ač jsem maminku z knihy neznala, i tak jsem z fotografií nebo kreseb cítila ten daný okamžik.
Co si myslím o knize: Přiznám se že kniha je pro mě trochu tajemstvím, neboť jsem ji nečetla. Avšak z vyprávění či úryvku, který jsem měla možnost slyšet si myslím, že kniha se dokáže dotknout těch či pomoci těm, kteří si prožili to stejné i když se jedná o osobní příběh.
Co vzkazuji lidem: Vždy říkám “ KINDNESS IS NORMAL” nebo “LASKAVOST JE NORMÁLNÍ” a toto je první krok, jak se může stát toto heslo skutečností. Přispějte na dobrou věc, která může pomoci nebo může ukázat věci či myšlenky v jiném světle, važte si jeden druhého a užívejte si dotyků a okamžiků dokud můžete. Děkujeme.
Sandra Kubíčková
Jmenuji se Monika Rozárka a patřím mezi “Husákovy děti”. Jsem vypravěčkou příběhů, zralou, laskavou a milující ženou, dobrou a pečující masérkou, lektorkou a průvodkyní na cestě zpátky k přirozenosti (formou seminářů a osobních konzultací). Pravidelně přednáším na různá témata, nejčastěji v rovině partnerství, sexuality a osobního rozvoje. Provázím dechovými ponory, které utiší mysl.
V roce 2015 jsem vydala svou první knihu MUENA: Hluboké učení lásky, silný archetypální příběh proměny dívky na ženu. První vydání a několik dotisků rozebráno, v současnosti 5. dotisk. V těchto dnech pracuji na své třetí knize na téma proměny sexuality. Pravidelně také píši na různá témata do svého blogu na muena.cz/blog.
Jsem vášnivou zahradnicí, turistkou, obdivovatelkou a milovnicí Krušných hor. Už jako malá jsem toužila po tom předčítat, ale nikdy jsem nebyla vyvolaná, prý nemám přednes. To samé bylo i se slohem. Bavilo mě psát slohové práce a úvahy, chyběl mi, ale ohlas okolí. Uvěřila jsem tedy, že nemám talent a v životě se směřovala jinam. Manažerská pozice, kterou jsem mnoho let vykonávala, byla skvělá, s postupem let jsem však cítila, že mi nepřináší vnitřní naplnění. Začala jsem jej tedy hledat jinde.
Vydala jsem se za hlasem svého srdce a před dvaceti lety si v Karlových Varech otevřela masážní studio Rozárka. Hlas mého srdce mě zpátky vrátil i ke psaní, které se začalo rozvíjet kolem třicátého roku mého života při psaní erotických příběhů. Musím uznat, že jsem byla fakt dobrá, můj sloh byl skvělý a fantazie bezbřehá. Nicméně časem jsem se posunula k hlubším tématům než vášeň a sex. I přes to, že píšu, se nepovažuji za spisovatelku, ale za vypravěčku příběhů. Vyprávím tak, jak mi „zobák narost”. Styl psaní je jednoduchý, přímý, mnohdy zábavný, ale i dojemný. Svým psaním nesytím informacemi mysl, ale duši a hluboce se dotýkám niterných témat.
